Od pátku do neděle proběhl adaptační, chcete-li seznamovací, víkend našich nových žáků. Jaký byl? Jednoznačně vydařený, plný rozličných aktivit, soutěžení úsměvů a zábavy. V pátek jsme se sešli v aule školy, kde jsme na sebe navlékli adaptační trička, aby nebylo pochyb, že jsme to právě my, kdo nastoupili do školy v roce 2018. Hned na to jsme si zkusili několik team-buildingových aktivit, které nám mají mj. pomoci naučení se jmen našich spolužáků. Pokusili jsme se na plackovači udělat své jmenovky, do obrázku stromu jsme sepsali jako třída svá očekávání, k fotkám spolužáků jsme zkoušeli dopsat jejich jména. Létali na létajícím koberci, hráli bang!, rozplétali živý uzel, chytali vejce. Po večeři došlo na velice náročnou orientační soutěž po škole (kdy žáci prošmejdili ve škole každý kousek), jejíž výsledkem bylo složení básničky na motivy školy. Některé z nich byly i (ne)slušné! Poté jsme hned přešli v aule na rychlostní soutěže v pojídaní čínské polévky či křupek, skvělý byl nepivní pong. Atraktivitě každopádně přidalo, že třídy hrály proti sobě. Na krásném druhém místě tak skončila třída 1.B, sousední třída 1. A byla předposlední. Gratulujeme! Odměnou byla 3x pizza pro vítězný kolektiv. Po setmění přišla zábavná chvilka chemie, kdy jsme si ukázali pro nás již tradiční, avšak stále krásné pokusy s fluorescencí, suchým ledem a oblíbeným kapalným dusíkem. Správně, došlo i na čokoládovou zmrzlinu, kterou jsme díky dusíku splácali ze surovin dohromady. Laserové paprsky a vznikající pára v potemnělé místnosti udělaly tu pravou atmosféru. Večerka v jedenáct, usínání individuální, ono i pro (ne)intráky je spaní ve škole stále něčím novým.
Druhý den jsme vcelku brzy, o půl deváté, vyrazili směr Klíny, kde je sportovní areál, sloužící k aktivitám i v létě. Počasí nám přálo, slunce, modré nebe, bílé mraky, nad Německem jeden malý šedý. Zde jsme se rozdělili na tři skupiny, čímž došlo i k promíchání tříd, a tedy i dalšímu možnému seznamování. Zkusili jsme si lezení na umělé stěně, další sadu aktivizačních her. Projeli si novou bobovou dráhou (velká škoda, že jen jednou), zpět na kopec nás vyvezla sedačková lanovka (pro někoho to byl lepší zážitek než cesta dolů). Parádní byla lanová dráha mezi stromy, kdy jsme se v postrojích jištěni karabinami snažili překonat rozličné překážky. Řada z nich byla nepřekonatelná, ale my to vše zvládli. Nejsme žádná béčka. Vlastně z poloviny jsme a jsme na to moc hrdí. Po těchto náročných aktivitách, jsme odjeli směr Chomutov, kde jsme si dali sprchu a naskákali do vln aquaparku. Odpočívali jsme, nechali se oblézat bublinkami, jezdili na tobogánu, tamtéž také stáli frontu. Došlo i na soutěž v zadržení dechu a náročné kohoutí (slepičí) zápasy. Někteří si užili dlouhé povalování ve vířivce, jiní vydrželi 50 minut v kuse skákat a dělat vlny v prostoru, který netuším, jak pojmenovat. Dvě hodiny rozmáčení bylo akorát, abychom se vydali autobusem vstříc novým aktivitám, které na nás čekaly ve škole. Zde také čekala večeře a pro jistotu i hromadná návštěva Teska, abychom uspokojili přání i té nejnáročnější zažívací soustavy. Pak jsme se už rozdělili dle zájmu na jednotlivé workshopy. Dívky a pár hochů vyběhli do patra, kde si nabatikovali trička. Barev bylo více než má duha, výsledky tak stály za to. Jiní zvolili prostor auly, kde proběhlo seznamování s virtuální realitou v podání Samsung Gear VR a Windows Mixed Reality. Nakonec vše skončilo tradičně u hry Beat Saber, a pokud by čas na workshopy nevypršel, tak tam sedíme a hrajeme ještě nyní. Někteří žáci v klubovně hráli na Xboxu a nemalá část skončila na hřišti před školou, kde se radostně vybíjeli při vybíjené. Aby toho nebylo málo (a aby to bylo vše), něco před devátou začala komorní diskotéka 1.B, která prokázala kvality jádra této třídy. Hudba a zvuky všech stylů a dekád donutila tanečníky vydat ze sebe opravdu vše. Laserové paprsky v mlze auly jen obtížně zdolávaly naši rychlost. Taneční maraton skončil o půl jedenácté, kdy začala desetiminutová after party. Za obroušené parkety před podiem se omlouváme (za dva měsíce dorazíme opět – diskotéka Choroš).
Třetí den, stále hezké počasí, na balkóně internátu krásně schnou pestře barevná batikovaná trička. V devět hodin, po snídani, se scházíme opět v aule, seznámit se s programem dne. Vše začíná nečekaně kulturním vystoupením „Šumanitas Boybandu“, které si kluci pečlivě nacvičili patrně někdy mezi snídaní a cestou do auly. Minutové představení si zasloužilo okamžitou reprízu a probudilo na židlích i ty, kteří doposud podřimovali. S tímto tělesem se jistě ještě v budoucnu setkáme. Co se dělo dál? Rozdělení do menších družstev a úkolem byla stavba kosmické lodi = osvědčená hra kosmonaut, kdy z několika předmětů (špejle, papír, izolepa) se snažíte udělat bezpečnou schránku pro vajíčko. Syrové. Poté následuje testování v podobě přistávání těchto rozličných lodí. Nejprve z výšky malé, poté vyšší, a nakonec z okna internátu ve 4. podlaží. Koncepce strojů byly velice rozdílné, nikdo nikoho nekopíroval. Dvě stavby vydržely let nejvyšší, bylo nutno přejít k dramatičtějšímu testování těchto dvou finalistů. Silné mrštění o zem poté už vydržela jen jedna z nich, měli jsme vítěze (áčko). Při aktivitě se pohybovala jen živá „odpalovací rampa“, která modely házela z patra druhého a poté čtvrtého, nastal tak čas i pro pohyb ostatních. Na hřišti před školou se shromáždili všichni a nastal čas totální vybíjené. Ano, včetně třídních učitelů. Po vcelku jednoznačném průběhu vyhrála třída 1.A, sousední třída byla patrně znavena diskotékou, možná jim více svítilo do očí slunce, nebo (což je docela možné) bylo zkrátka áčko lepší. (ještě to někdo čte? pozn. autor:) Následoval návrat do auly, kde zbývaly poslední dvě soutěže. V jedné bylo třeba hromadně pojmenovat fotky žáků třídy sousední (těsně vyhrálo béčko). Další soutěž byla znalostní ve stylu Riskuj, kdy 4 skupiny hádaly otázky z několika oblastí, mezi nimiž nechyběla chemie, IKT či učitelé ve škole (vyhráli kluci z béčka). Otázky připravily žákyně 3.B, které mj. doprovázely a organizačně pomáhaly během celého víkendu (děkujeme!). Finální aktivitou bylo „nabití baterky“, tedy vcelku známé činnosti, kdy si žáci vzájemně na list papíru umístěného na záda píší anonymně povzbuzující slova, věty. Které si ve slabé chvíli, které potkají každého, mohou přečíst a podnítit se jimi. Po hromadném focení byl adapťák něco po druhé hodině ukončen. Intráci se vydali na internát, dojíždějící si sbalili věci a jeli (alespoň na pár hodin) do svých domovů.
Víkend organizoval vedoucí vychovatel domova mládeže naší školy, nicméně velice pozitivní je, že všech aktivit a komplet celého víkendu se účastnili i třídní učitelé 1.A a 1.B. Však velkou část programu sami vymysleli, organizačně zajišťovali, soutěžně se zapojovali, své třídy (stylově) podporovali, případně na něj i sami hmotně přispěli (plackovač, laser, mlha, VR). Vše v duchu, aby vše bylo nezapomenutelné a žáci tak měli skvělý začátek svých čtyřech let. Aby si byli jisti, že zde budou na tom správném místě, v kolektivu, kde se budou cítit dobře. Povedlo se to? Věříme, že ano! (Mgr. Pavel Janíček, 1.B)

FOTKY NAJDETE ZDE – https://humanitas.rajce.idnes.cz/Adaptak2018/