20 BODŮ – JAK SE TVOŘÍ PŘÍSPĚVEK zde na našem FB. Je to až nečekané zdlouhavá a pracná věc. Tak jdeme na to: 1) Proběhla školní akce a nějaký ochotný žák vám pošle své fotky. Což je výhra, nemusím tak nikoho o foto uhánět. Děkuji! Ano, na spoustě akcí či laborek jsem osobně, je to pro mě takto jednodušší (přebírání fotek je nezábavná aktivita, přebírání cizích fotek ještě o level více).
2) Fotky stáhnu, většinou je pak hned zálohuji na Google Fotky a stáhnu z něj. Pak se vše zálohuje ještě 2x.
3) Vytvořím složku, pokud jsou v souborech videa, tak podsložku pro video záběry. Z nich bude pak video. Dvě.
4) Pokud mají fotky malé rozlišení (typicky zaslané přes FB), tak je interpoluji na větší.
5) Některé fotky se dají spojit na panoramata, což zkusím a zdrojové poté vymažu. Ty otočené o 90° otočím, jeli potřeba.
6) A pak vlastně každou fotku ořežu. To je má slabost. Kvůli kompozici a kvůli převodu na monitorový/TV poměr 16:9 (takže komplet všechny fotky z iPhonů)
7) Pak úpravy každé fotky – posun bílého a černého bodu, zesvětlení stínů, někdy saturace, přidání ostrosti. Občas podexponuji mraky, jindy podle nálady zaretušuji nějaký ten nedostatek pleti, srovnám horizont, ztlumím světla atd.
8) U toho zároveň přebírám fotky, takže z podobných fotek vyberu porovnáváním ty nejzdařilejší, zvážím jak moc rozmazané fotky pro zachování příběhu nechat, co je zcela zbytečné. Také zda tam někdo má neduchaplný výraz (ne, opravdu nemohu mazat všechny, kteří mají malé sebevědomí, nezbylo by nic). Řada žáků má nově potřebu si zakrývat obličej, což mi přidělává práci navíc.
9) Ideální je takto přebrané fotky protřídit ještě jednou a vymazat nějaké ty další. Nelze nechat jen ty nejlepší, rád bych totiž, aby se tam našel pokud možno každý. Proto je jich ve výsledku pak v albech více, než by pravidla připustila (takže dnes např. z dnešního Křivoklátska ze 190 nechávám stále velký počet 130).
10) Album fotek nahraji na Rajce.net a zvolím jeho název podle konvencí, které jsem si zavedl.
11) Podívám se, zda jsou fotky chronologicky za sebou. Když jsou zaslané přes sociální sítě, tak to je problém, čas se pozmění. A jen seřadit 130 fotek je práce na další hodinu.
12) Vyberu titulní fotku. Někdy je to těžké, protože je povedených více, jindy je to těžké opačně, protože vyloženě clickbait tam žádný není. Občas dělám koláž z několika fotek. Nicméně, ať už je ta fotka jakákoliv, vždy bude někomu vadit. Třeba proto, že tam není někdo jiný, nebo že naopak tam onen člověk je. Je to přeci jen z velké části reklama, emoce musí stranou.
13) Pokud nemám z akce fotku, mohu použít ilustrační z archivu školy. Stačí hledat. A hledat.
14) Někdy je fajn nezveřejnit fotky všechny a nechat si nějaké na druhý den, kdyby nikdo žádné už z vícedenní akce nedodal (stávalo se u lyžáků).
15) Většinou přidávám do alba i reklamní školní fotku či info o videu, aby bylo jasné, z jaké školy žáci jsou.
16) A teď hurá, album je vytvořeno, zbývá napsat text. Vlastně ne, najednou vám nečekaně pošle fotky ze stejné akce ještě nějaký další žák, takže se vracím na bod 1) a jedeme vše znovu… Co když má na lepší záběr, než onen předešlý žák? Fotky doplním a vyměním.
17) Text k aktualitě většinou nemám a vymýšlím si jej sám; inspirací je mi osnova praxe či 12 letá praxe tady na škole. Porovnám, jestli text koresponduje s fotkami co jsou v albu. Někdy ke tvorbě textu použiji zdroje z internetu, jindy hledám ve starých aktualitách, není špatné si vyfotit zápisky nějakého žáka z dané hodiny či tabule. A tak vzniká krátký „nudný“ text. Pravda, někdy neodolám a rozepíši se. A lidé to ocení, to už vím. Bohužel nejsem zrovna typ, že bych text napsal snadno kdykoliv, nebo rychle. Hodina času není pro dobrý text žádná míra. Tak uf, napsáno.
18) Vložíme text na FB a přiložíme odkaz na album na Rajčeti. Často se nenačte v příspěvku náhled alba, musím jít na „debug“ stránku FB a vyresetovat odkaz k albu. Podruhé se již načte řádně a ano, příspěvek je online.
19) V lepším případě si jej přečtu a opravím chyby, nebo přepíši některé pasáže či přídavná jména za nápaditější.
20) A takto je hotov JEDEN příspěvek. V řadě případů je třeba udělat ještě video, což je jiný příběh. Nicméně fotky je třeba dát ještě na web a instagram. Takže věnovat jen dnes všem aktualitám šest hodin mého volného času je zcela reálná doba (a šílená). Proto mě těší, že řada rodičů i absolventů tyto aktuality čte. Že to má smysl. Někdy je více lajků od nich, než od žáků samotných. Ale o lajky tu nejde. Stále je na škole třetina žáků, co nesleduje dění na své škole vůbec. Přestože jsou to často události, které je čekají, nebo je mohou k něčemu motivovat, inspirovat. A budu rád, když tento příspěvek bude mít i edukativní smysl, pokud by někdy vytvářel někdy nějaké podobné příspěvky, nejlépe jako zaměstnání. Jindy si řekneme, jak vzniká takové to neobyčejně obyčejné školní video.