4/6/2019: Ráno nás opět probudilo slunce a uvítalo nás do nového dne. Sešli jsme pár pater do školní jídelny SOŠ Veselí a tam dostali ke snídani míchaná vajíčka. Byla opravdu dobrá a dodala nám sílu na naše putování. Tedy pravda, nejprve jsme šli celých pět minut předaleko do budovy naší spřátelené školy ve Veselí. Je to taková hezky zeleně zmalovaná budova na kraji zdejšího náměstí. Uvnitř se nám dostalo výkladu od pana učitele Nováka, provedl nás ochotně po celé jejich škole. Představil nám laboratoře, což pro nás nebylo nic nového, ale pak nám v suterénu budovy ukázal jejich místnost s mnoha terárii a hned v další i s velkými akvárii, plných pestrobarevných mořských ryb. O všechny ty hady, ještěrky, pavouky a ryby se tu starají místní studenti. Dvě přítomné dívky nám vše ochotně ukázaly a příšerky ochotně vytahovaly z jejich skleněných obydlí, abychom se jimi potěšili. Pokud to na někoho neudělalo dojem, o dvě patra výše jsme navštívili jejich minipivovar, kde skupina žáků právě stáčela jejich pivo. S tím se pak účastní různých soutěží, případně jej užívají i propagačně. Zajímavé, měli jsme možnost jednoho tmavého typu ochutnat rovněž. Je jistě pozoruhodné ve škole vařit pivo a pak jej ještě v rámci výuky i pít. Tedy školu jsme si prohlédli a pak se i vymotali vchodovými dveřmi zpět ven, vrátili se rychle zpět před budovu intru a tam vyplnili náš autobus. Po krátké cestě jsme se ocitli na kraji lesa, kterému tu říkají „Naučná stezka Borkovická blata“. Je to krásně provedená cesta lesem, plného rašelinišť. Tedy zde z velké části chodíte po dřevěných chodnících, které vám zároveň i ukazují cestu. Dostatek naučných cedulí je navíc doplněno menšími cedulemi v trávě. Počasí vpravdě vedrovité, ale stín stromů nás příjemně ochlazoval a my si užívali rovinatou cestu. Ano, nejsou tu žádné kopce, je to tu opravdová procházka v atraktivní krajině. Nelze než doporučit každému, kdo bude mít cestu kolem. Oproti stezkám tady na severu je to příjemná změna. Obešli jsme zdejší okruh a vrátili se k autobusu, který nás spolehlivě dopravil k další naučné stezce, tentokráte s názvem „Veselské pískovny“. Přesnější a atraktivnější název by bylo spíše Veselské pláže, protože jde o zdejší oblíbenou rekreační oblast s několika nádržemi a vůkol plážemi. Nicméně kolem dokola se vine naučná stezka, kde vás seznámí s onou květenou, která se zde vyskytuje. Pokud vás ovšem na protilehlé straně cesty nebudou rozptylovat koupající se domorodci (nutno uznat, že někteří nemají na plavky). Areál je to překrásný, slunce svítilo jak u moře, zdejší stromoví nás však povětšinou spolehlivě ochraňovalo. Bylo by však škoda nevyužít onoho luxusního počasí a nesmočit alespoň některé údy ve zdejší vodní ploše. Někteří žáci měli potřebu smočit se zde zcela, tedy v onom neplaveckém oblečení, co měli, nicméně slunce je později spolehlivě osušilo. Tak výstavní den to byl! Došli jsme až na druhou stranu zdejšího „koupaliště“ a zde je převelice zajímavá věc – „Písečný převis u Vlkova“. Zkrátka je tu kus země, co vypadá jako poušť či pláž v Bulharsku. Je to takové podivné, duny uprostřed zelené krajiny. Tedy čas udělat pár fotek a vydat se zpět podél vody k autobusu. Zde byl čas na občerstvení v místním stánku a naše cesta pokračovala. Vrcholem dne bylo stanutí na hrázi největšího českého rybníku, kde jsme stanuli za společnosti tropických teplot 30+. Naštěstí i zde je alej stromů, které jsou nejen funkční, ale i překrásné a mohutné. Vodní plocha je tu vskutku obrovská, výlov musí být opravdu velice komerční zážitek. Ta a pak už zdatně unaveni jsme se vydali zpět do Veselí nad Lužnicí, kde jsme měli vcelku velkorysé volno, které bylo narušeno v devět hodin závěrečným testem. V něm jsme museli projevit znalosti nabité za poslední dva dny. A ano, většina na něj byla opravdu dobře připravena! A pak už opět večerka, sprcha, mobil, zhasnout a spát (a samozřejmě hlavně si užít spolužáky : )