ROZHOVOR S ABSOLVENTEM, který byl známý nejen svým specifickým způsobem studia – MARTIN KADEŘÁBEK, absolvent školy 2015, od prváku velký milovník politiky. Aktuálně je tak nejen studentem VŠ, ale i zastupitelem města Teplice (což je hlavní instituce každé obce, která ji spravuje či např. volí starostu).

>>> Hezký den Martine, mám pro tebe pár otázek, zkus nám na ně upřímně odpovědět. Jsou to 4 roky co jsi na naší škole ukončil studium. Na co nejraději vzpomínáš?

> Na škole bylo super hodně věcí, často se mi zní ani nechtělo (pravda, po škole Martin sedával dlouhé hodiny ve dvoraně – pozn. autor). Ale asi nejvíce si cením osobního přístupu všech učitelů ve škole. Když byl s něčím nějaký problém, dalo se to vždy nějak vyřešit a zařídit. Což se lidem jako já poměrně často hodilo. Takže nejvíce té vzájemné komunikace. A to je velmi důležité.

>>> Co bys naopak už tehdy změnil? Což tedy z pozice žáka nebylo tak snadné.

> S odstupem času už bych neměnil tolik věcí jako za doby svého studia. Každopádně značný problém jsem měl vždy s docházkou. Hlavně na ranní předměty, když člověk dojíždí. To, že jsem měl během studia určité problémy z matematiky a chemie byla věc jiná. Bez učení to bylo náročné.

>>> Ze dvorany zmizela tvá oblíbená lavice, kde jsi v rohu rád sedával.

> Ano vím, ve škole jsem byl nedávno. Když jsem to zjistil, tak jsem se ptal, kde je, a co s ní bude. Pevně doufám, že až přijdu na sraz absolventů, tak ji najdu. Na druhou stranu si myslím, že vzhled nové dvorany je moderní, pokrok je potřeba.

>>> Během studia ses dostal se spolužáky i do východního Turecka, což je už vlastně Asie. Je nějaká veselá příhoda z této cesty?

> To Turecko byla asi třetí země, kterou jsem během studia navštívil. Bylo to asi nejvzdálenější místo, kde jsem v životě byl, a proto to byl pro mě velký kulturní šok. Veselé zážitky jistě byly, ale pro nás bylo neobvyklé, že jsme byli kousek od Sýrie, kde tehdy byla už válka. Byl to takový zvláštní pocit. Každopádně jedinečná zkušenost, která se nedá snadno předat.

>>> Ještě stále hraješ tenis? A co sportovní kurzy na škole, který sis užil nejvíce?

> Tenis stále hraji a moc rád. Snažím se alespoň 3x týdně, ale se studiem na VŠ je času méně. Rovněž jsem se začal věnovat jezdectví, jezdím rád na bělce Sixteen. S radostí vzpomínám na sportovní kurzy, nejlepší byl pro mě jednoznačně lyžák. Asi to bylo tím, že je to první kurz, při kterém jsme se všichni poznávali. A možná tím, že k lyžování jsem byl veden od rodičů už jako předškolák, a tak si jej užívám. Každopádně si každým rokem říkám, že bych si rád někdy vyhradil v září termín na kurz vysokohorské turistiky, na kterém jsem nebyl, což mě každým rokem mrzí čím dál víc.

>>> Na střední škole tě nekonečně bavila politika, rád jsi diskutoval a nebylo tajemstvím, že ses chtěl jednou politikou živit. Představy byla jedna věc, jaká je nyní skutečnost, když jsi teplický zastupitel? Stále tě to tak baví?

> Přiznám se, že ten sen pořád zůstává, ale vše má svůj čas a nějak na to nechci tlačit a nechávám tomu samovolný průběh. Mám na to ostatně celý život (úsměv). Pravdou také je, že už tak trochu vím, co všechno to obnáší. Nezáleží jenom na mě, ale i na politické náladě ve společnosti. Ale jak se říká, každá cesta začíná prvním krokem, který často bývá krokem nejtěžším.
Být zastupitelem není vyloženě náročné. Žiji v Teplicích a chci tu být i nadále, tedy mám určité představy o místě, kde chci žít, jak by mělo fungovat. A tomu chci a mohu přispět. Kouzlo komunální politiky spočívá právě v tom, že se člověk zabývá otázkami, které vnímá ve svém městě. Výsledek se tak projeví rychle, ať už jde o dopravu, občanskou vybavenost a mnoho dalšího.
Zkrátka a jednoduše, politika mě pořád baví. A jak říkám, politika je často o možnosti volby a následné zodpovědnosti, která se k možnosti volby váže. Což platí nejen v politice, ale i běžném životě.

>>> Hodily se ti v dalším životě k něčemu odborné předměty, které jsi měl na naší škole?

> Rozhodně ano. Z odborných předmětů jsem asi nejvíce využil, a to jak v politice, tak během studia na VŠ předměty Odpadové hospodářství a Ochranu a tvorbu životního prostředí (Martin je student ČZU v Praze – pozn. autor). Ale jak víme, tak v otázkách životního prostředí vše souvisí se vším. Takže do toho zapadají i ostatní předměty.

>>> Škola je apolitická, ale nás určitě zajímá, s jakými osobnostmi politické scény ses již sešel? A jakého setkání si vážíš nejvíce?

> Na tuto otázku musím říct, že už asi opravdu s každým důležitým, kdo se v politice pohybuje či pohyboval. Některá setkání jsou příjemná, jiná nikoliv. Každopádně vždy jsou silným zážitkem setkání vrcholnými politiky jako například Václav Klaus, Jaroslav Kubera a z evropského pohledu například Nigel Farage (britský politik, předseda Strany nezávislosti UK – pozn. autor). Nejvíce si však vážím lidského přístupu politiků, ke kterým patří bývalý primátor Teplic a současný předseda senátu Jaroslav Kubera a dále současný primátor Teplic Hynek Hanza. Pracovat s nimi je pro mě velká zkušenost a inspirace.

>>> Sleduješ tedy politiku předpokládám denně…

> Ano, čtu každý den asi devět druhů médií od regionálních až po ty světové. Ta česká scéna mě zajímá samozřejmě více.

>>> Běžný žák si asi jistě nedokáže představit, co takový zastupitel města dělá. Zkus nám to stručně popsat.

> Záleží jak kdo (úsměv). Práce každého zastupitele je především o iniciativě předkládat návrhy, pokud možno v duchu volebního programu strany, díky kterému dostal důvěru od voličů. Dále pak vznášet různé dotazy a připomínky. A také samozřejmě hlasovat o návrzích.
Rád bych v blízké době přiblížil téma komunální politiky i politiky obecně veřejnosti a především školám. Dále jsem koordinátorem MOD pro Ústecký kraj (celorepublikové uskupení Mladí občanští demokraté) a tam je to často politicky různorodé, od politiky komunální až po celosvětovou. Právě v tyto dny plánuji konferenci v portugalské Madeiře, kde se budeme s kolegy z evropské frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté) bavit mimo jiné o otázkách související s životním prostředím.

>>> Kdybys byl zpět v deváté třídě, nastoupil bys na naši školu znovu?

> Rozhodně ano. Patrně bych se snažil více využívat možností, které škola nabízela. Ale i tak si myslím, že jsem jich využil dost. A to, že jsem byl spokojený člověk (možná až na ty písemky z matematiky a chemie), šlo vidět vždy a všude. A patrně i kvůli tomu všemu, co jsem na střední škole prožil, si i má sestra zvolila stejnou školu. Ta ji baví podobně, jak tehdy mě (Hanka v září nastupuje do třetího ročníku – pozn. autor).

Děkuji ti, Martine, za tento rozhovor. Za školu ti přeji, aby i tvé další kroky byly zajímavé a úspěšné. Také ti přeji brzké zakončení studia a řadu vítězných zápasů, a to nejen těch tenisových a politických.

Pavel Janíček