ROZHOVOR s absolventkou, tentokráte se Sončou Vondrákovou, kterou každý znal minimálně jako „tu holku s kánětem“. Maturovala poměrně nedávno, v roce 2016. Nicméně už také nějaké ty životní zkušenosti nasbírala. A pět z vás třeba i zajímá, kde to káně skončilo. A vlastně, ze současných žáků, ji už nikdo nezná.

>>> Jsou to, Sončo, tři roky, co jsi na naší škole odmaturovala. Na co nejraději vzpomínáš?

> Toho, na co ráda vzpomínám, je hrozně moc! Ať už to jsou učitelé, spolužáci či chvilky na intru. Nejraději asi vzpomínám na aktivity v rámci sokolnického kroužku, ať už to byla samotná práce s dravci, tak pobyt v krásné přírodě Krušných hor. A to hlavně v zimě. Je škoda, že lidé dnes už tolik do přírody nechodí.

>>> Změnila bys tehdy něco?

Moc se mi líbí současný stipendijní program, který je teď nastavený. Žáky to věřím motivuje dělat více. Mít a udržet si například vyznamenání, stojí hodně úsilí a času. Je fajn, že jsou za to žáci nějak ocenění a mohou to využít pro svůj další rozvoj.

>>> Pověz nám, co nyní po škole děláš. Jsi někde zaměstnaná?

> Po škole jsem začala studovat dálkově na České zemědělské univerzitě v Praze na Fakultě lesnické a dřevařské obor „Provoz a řízení myslivosti“. Během studia jsem vystřídala několik brigád a zaměstnání. To mi dalo hrozně moc, zkrátka škola života! Nakonec jsem skončila v Amazonu v Dobrovízi u Prahy, kam jsem nastoupila před rokem. Práce mě bavila, nadřízení neměli absolutně žádný problém s mým studiem, ba naopak jsem byla ve studiu podporována, a to hlavně během státnic. Také jsem se během roku postupně vypracovala na vedoucího pracovníka.

>>> Takže jsi se svojí prací spokojena? Jaká by byla práce tvých snů?

> Má současná práce je pro mě zajímavou výzvou. Každý den je trošku jiný, občas je to vše v klidu, jindy je to akčnější. Mám kolem sebe skvělý kolektiv lidí, a to hodně pomáhá. A práce mých snů? Já vlastně ani nevím. Ráda bych byla ve svém oboru na pozici oborníka, tedy „správce obory“. Což je vlastně zoolog, co se stará o zvěř atd. Ale tyto pozice jsou velice dlouho dopředu zamluvené. Takže budu spokojena i s nějakou obdobnou prací blízké myslivosti. Té jsem se právě začala věnovat v rámci sokolnictví na střední škole. Udělala jsem si zkoušky z myslivosti a také zbrojní průkaz. Ideální práce by byla taková, kde bych mohla mít u sebe svého dravce. Kdyby se dal propojit Amazon a dravci, byla bych maximálně spokojená! (smích).

>>> Hodily se ti v dalším životě k něčemu (odborné) předměty z naší školy?

> Co se týče vysoké školy, tam se mi rozhodně hodila ekologie, ochrana životního prostředí a biologie. V práci teď angličtina a ekonomika, což jsem ani netušila, že se mi bude hodit.

>>> Nejstarší žáci se rozhodují, jakou volit VŠ. Řekni nám pár slov o svém studiu na této fakultě
Tím, že jsem měla kombinovanou formu studia, tak nemám tolik zkušeností, co bych hodnotila. Na konci 1. ročníku skončil provoz restaurací a téměř všech kantýn v areálu univerzity. To studentům ze vzdálenějších měst komplikuje „přežití“ během víkendového studijního bloku  Ale ke studiu: Tak to mě velice bavilo, každopádně jsem přišla o řadu aktivit a zkušeností, co bych zažila student denního studia. Ale zase bych neměla už ty pracovní zkušenosti a dobrou práci.

>>> Co se ti ještě hodilo ze studia na střední škole?

> V práci, jak už jsem říkala, rozhodně angličtina. Používám ji skoro každý den. A to jsem tehdy nečekala! A na univerzitě jsem uvítala zkušenost s psaní maturitní práce, což se mi velmi hodilo pro moji práci bakalářskou. Tedy ano, dobrá volba pro ty, kteří si ji zvolí psát.

>>> Ze střední školy si tě všichni pamatují kvůli tvému káněti Eddovi. Nějakou dobu žil i na balkóně internátu. Navíc jsi měla také svůj kroužek sokolnictví. Kde žije nyní a jak se vlastně má?
> Eddie v dubnu oslavil své 6. narozeniny. Kvůli práci a škole na něj nemám tolik času, kolik bych mu chtěla věnovat a kolik by si zasloužil. Ale říkám si, že ještě chvilku počká. Do skončení dvojletého magisterského studia, a poté si najdu práci blíže Chomutovu. Ideálně ve svém oboru, s lepší pracovní dobou. S péčí o Eddieho mi velice pomáhají rodiče, za což jsem jim moc vděčná. Jinak se má samozřejmě dobře (úsměv).

>>> Asi není snadné mít jako domácího mazlíčka káně, a přitom chodit do práce a třeba ještě studovat.

> Autor jedné knihy o sokolnictví uvádí, že sokolnictví není koníček, ale pořádný kůň, což má pravdu. V současné době to jednoduché není, ale jak jsem řekla, pomáhají mi s Eddiem hodně rodiče. „Venčení“ probíhá formou procházek, kdy já jdu lesem a Eddie mě sleduje a lítá postupně za mnou, tzv. sledovačka. Během státnic to pro mě byl dobrý relax od učení.

>>> Kdybys byla zpět v deváté třídě, nastoupila bys znovu na naši školu?

> Rozhodně! Našla jsem si zde plno přátel, některé, troufnu si říct, na celý život. A také plno úžasných vzpomínek. Klidně bych to celé prožila hned znovu.

>>> Děkuji ti za rozhovor a přeji ti, aby se ti dařilo v práci i tom navazujícím studiu! A našla zaměstnání, kde budeš mít čas na sebe i své koníčky, případně rodinu.

> Také děkuji, určitě se někdy přijdu do školy zase podívat, bylo to skvělé období mého života.

Pavel Janíček