Číčov, slunce a granáty
Prváci dnes byli na kopci, který se jmenuje Číčov. Ne, nikdo neví proč, ale proč ne. Nahoře nebylo vlastně vůbec nic, suchá tráva a dvě kytky, které jsme udupali a bobky od koně, na které jsme si sedli. Zjistili jsme, že všude kolem nás jsou kopce se jmény, které dříve byly sopkami. Teď už ale ne. Doufáme. Pak jsme se vydali na další část výletu do Hnojnic. Tušíme, proč se tak Hnojnice jmenují. Ale proč ne! Zde jsme viděli světový unikát v podobně popraskané skály do podoby kamenných sluncí. Bylo jich tam asi patnáct a nás tam bylo asi čtyřicet. Počasí jak v létě. Pod stromem trochu lepší, na tom kopci nejlepší. Posvačili jsme. Jo a Fanda má dneska 15. Všem se pochlubil. Chápeme to. Gratulujeme! V lese jsme se šli podívat na pec. V lese stojí pyramida ve tvaru pece! Nepochopíš, ale je to nezvyklé. Byla tam taky chcíplá srna. To se v lese stává častěji. V lese. Třetí stanoviště našeho výletu (exkurze) byly Podsedice (názvy vesnic fakt nemají žádný smysl). Zde je hala, kde se z „hlíny“ drtí české granáty. Byl to super, řekli nám, že kilo má dle velikosti cenu 2000 – 250 000 korun a denně vytěží až tři kila těch granátů. A v zimě nic (zamrzne jim voda). Prošli jsme si provoz, kde hučely drtící stroje, a kde stříkal na oblečení kaolín. Super, ale nejlepší byla ta hromada hlíny za domem, kde jsme hodinu hledali ty červené střepy, které prošly sítem. A tak jsme si domů a na intr odvezli i kousky červených českých granátů. Byly v hodnotě tak 3,50 Kč. Všechny celkem. Byl to zážitek! A jsme zvědavi, co si za týden odvezeme z botanické zahrady 
