FOTKY NAJDETE ZDE video níže.

Druháci dnes naskákali do autobusu, pak z něj hned vyskákali a nastoupili do toho druhého správného, který je odvezl krkolomnou cestou k hrázi nedaleké Flájské přehrady. A oni druháci již vědí, že to není taková nějaká obyčejná přehrada, ale je docela dutá. Podobně dutá je někde ve Švýcarsku a tím jejich počet a výčet na kontinentu Evropa končí. Alespoň to takto říkal pán, který nás onou dutinou v hrázi ochotně provedl. Vlhké prostory osvětlené žlutým světlem lamp byly jak z jiného světa. Nad námi se rozprostíraly nekonečné stropy a ani nás nějak nenapadlo, že kdesi za zdí jsou miliony litrů vody a také nějaké ty rybky. Pravda, říkal nám cosi o tom, že to trochu prosakuje, ale nedávali jsme pozor, tak jsme se tak nebáli. Skvělé bylo, že jsme si prošli onou dutinou nejprve zcela dole, a poté jsme vyšli asi milion schodů a po lávkách jsme si prošli naopak horní část oné veliké dutiny a koukali do hlubin pod námi, kde jsme předtím mlčky pochodovali. Ona to není jedna velká díra, ale několik obřích prostor od sebe oddělených mohutnými zdmi. Zážitek vpravdě neobyčejný, určitě by zde šlo natočit několik bubáckých či post apokalyptických filmů. Vylezli jsme nicméně zpět na denní slunce a šli se podívat do nového informačního centra, co bylo vkusně postaveno na kraji hráze této tajemné přehrady. Bylo rovněž duté. Moderní nápaditá budova obsahuje ochotnou paní a přiměřené množství propagačních materiálů a plakátů a grafiky a textů a také krásný výhled prosklenou stěnou na přehradu. A ovšem, také toalety a možnost se napít z automatu přímo domácí flájské místní pitné vody. Patrně ale teče i na oněch záchodech. Aby náš výlet nebyl takto strohý, zašli jsme se podívat i na nedaleký flájský plavební kanál, což je stavba stará asi 4 staletí a kdysi sloužila ke plavení dřeva kamsi za nedaleké hranice (které tam tehdy asi nebyly). A pak se tu postavily silnice a začalo se těžit hnědé uhlí a potřeba dřeva a kanálu se vytratila. A tak tu zbyl v lese jakýsi rigol, vedle kterého vede příjemná cesta, která má význam aktuálně turistický a naučný. Ale z logiky věci je cesta pohodově rovná, a tedy i oblíbená. Takže jsme nereptali a šli za pěkného počasí kdesi v lese a snažili se nespadnout do onoho příkopu vedle cesty. Poslední zastávkou byl Černý rybník, který jsme vlastně ani neviděli, protože cílem byla přilehlá rašeliniště. Na nich je specifická fauna a flora, kterou jsme si po chvilkovém hledání prohlédli a popsali. Mnohem lepší rašeliniště uvidíme za rok v jižních Čechách, až tam na pár dnů vyrazíme. Po jedné hodině jsme se spokojeně a bezpečně plni vědomostí vrátili ke škole a dnešní výlet byl za námi. V pátek ještě do školy a v sobotu ráno směr Norway! Takže dobrou noc, čeká nás toho moc!