Státní svátek
DEN VZNIKU ČESKOSLOVENSKA – proč se dnes slaví státní svátek jistě víte, připomeňme si však v několika bodech školství před sto lety:
– ve školách se učilo povětšinou německy (cca od 4 třídy)
– vyučovací hodina měla 50 minut
– řada učitelů musela nastoupit na frontu
– v řadě škol vznikly lazarety (provizorní nemocnice)
– děti museli zastoupit doma práci otců, kteří byli ve válce
– během války byla tak výuka omezena kvalitou i rozsahem; někde byla zrušeno zcela
– někde až třetina žáků kvůli výpomoci na poli nechodila dlouhodobě do školy; což bylo tolerováno a omlouváno
– dětská práce totiž nebyla stále ještě zakázána
– učili hlavně muži a šlo o vážené povolání (mělo i výsluhy)
– ženy učily pouze za podmínky, že dodržovaly celibát (odtud rčení, učitelka je „stará panna“); pokud se vdaly, musely přestat učit; zcela zrušeno až 1928
– např. ženy či dcery učitelů však mohly učit praktické činnosti
– počet žáků ve třídách byl maximálně 80 (často měl však učitel pomocníka)
– žáci běžně seděli vzorně s rukami za zády, a chovali se tiše; navíc fyzické tresty byly stále ještě povoleny
– žáci si vše zapisovali perem s násadkou a inkoustem
– mezi předměty patřilo i náboženství a záhadné předměty jako lučba a silozpyt (uhádnete, o které jde?)
– nebylo výjimkou, že v zimě děti na vesnici mimo pomůcky brávali i kus dřeva na otop
– výuka dívek na gymnáziích nebyla samozřejmostí; někde smělo chodit do třídy např. jen 10 procent dívek a jejich výuka byla druhořadá (tázány jen na snadné otázky); nesměly být o samotě ani s hochy ve třídě – do té směli až s příchodem profesora
– při velkém počtu žáků se někteří učili dopoledne a jiní odpoledne
– školní rok nemusel začínat 1. záři, ale musel začít do konce října; využíváno především na vesnicích kvůli hospodaření
– během války žáci obcházeli domy z důvodu sběru kovů, vlny, kaučuku, papíru.
– rovněž sbírali listy kopřiv, maliníku a ostružiníku, coby náhrada čaje pro vojáky
– v ručních pracích dívky pletly např. rukavice či ponožky pro vojáky
– v té době mělo ve společnosti maturitu méně než 5 % lidí, tento trend (určité obtížnosti a výjimečnosti) trval až do poloviny 20. století; u žen to bylo ještě výrazně méně; pro srovnání – dnes má maturitu v ČR cca polovina obyvatel
Něco vás (z toho co jsem z mnoha zdrojů našel) snad zaujalo, nyní si v klidu užijte volný den